Květen 2009

13. Design

31. května 2009 v 20:17 | Tea |  Designy blogu
Já vím, já vím....už je to hodně dlouho, co jsem na posledy měnila design, ale měla jsem toho za poslední měsíce hodně....také vím, že už všechny přešla mánie Soul Eater, ale mě se to anime stejně líbí a tak jsem s ním udělala design, i když teď je pro nás s Klárou mánie Fate Stay Night, ale to nic neznamená :)
Doufám, že se vám líbí, protože jsem ho měla rozdělaný už týden, ale dala jsem si pauzu, protože jsem odjela se školou na výjezdní týden a tak nějak jsem to nestihla. Ale vážně přísahám, že jsem dělala, co jsem mohla.
No už vás nebudu nudit a jen doufám pro kladnou odezvu...
Děkuju :)
Tea







Co je opravdu důležité? 3. kapitola

30. května 2009 v 15:00 | Tea |  Kapitolovky
3. Kapitola

"Co je to za hnusný zvuky?" Ptala se Yukari svého polštáře. Ve vesnici už byla týden. Nemohla tomu uvěřit, že už je tu týden. Uteklo to hrozně rychle. Ale byla čím dál unavenější, den ode dne se ji vstávalo čím dál hůř.

Šáhla rukou na noční stolek, kde měl být budík. Po hmatu ho sebrala a třískla s ním o stěnu. "Už vstávám," řekla a otočila se na druhý bok, pokračující ve spánku.

Po několika minutách začal znovu zvonit, ale to už na něm skončil polštář. Yukari si myslela, že přestane, ale stále ho slyšela. Vstala pracně z postele, sebrala sklenici vody z nočního stolu. Odkopla polštář nohou a začala lít vodu na budík. "Teď už nebudeš zvonit, ty zmetku," procedila mezi zuby.

+_+

"Když už jsme zvládly základní trénink, můžeme přestoupit k procvičení hodů shurikeny a kunai. Bude to poslední hodina. Vím, že to ještě není úplně perfektní, ale čas nás tlačí." Podal ji dvě pouzdra vybavená shurikeny a kunai.

"To je vážně moje?" Radovala se a připevnila si jedno pouzdro na stehno a druhé na zadek za opasek.

"Sice ještě někdy minete cíl, ale učíte se rychle. Časem se to určitě podá. Váš fyzický stav je lepší než na začátku, ale nemůžeme čekat, že se stane zázrak přes noc," chválil ji. Byl na ni pyšný, viděl zlepšení i v chování. Začali spolu celkem vycházet.

"Můžu už s vlastními?" Chovala se jako dítě. Ona vlastně ještě byla skoro dítě. Kakashi ji typoval, že by ji mohlo být kolem osmnácti let.

Kakashi se usadil na svém oblíbeném místě s knihou v ruce a jen někdy nakoukl přes okraj a podíval se na to jak ji to jde. Cítil, že je velmi talentovaná, určitě to dotáhne někam daleko.

Z kapsy na stehně vytáhla jeden kunai, namířila ho na terč a soustředila se všemi smysly na jen jediný cíl. Zasáhnout střed terče. Vítr do ní narážel ze strany. Yukari dlouze váhala jestli má hodit, ale nakonec se odhodlala a hodila. Minula těsně vedle středu, ale na ni to byl celkem slušný výkon. Takhle pokračovala dál jen zbraně střídala.

"Au," zaúpěla skoro neslyšně. Pustila na zem shuriken od krve, který se zabodl do země.

Kakashi nakoukl přes okraj knihy a v tu chvíli už u ní byl. Vzal její ruku do té své. "Podívám se to." Rozevřel ji dlaň.

"Au, to strašně bolí." Ucukla s ní.

"Je to čistý řez. Tolik krve je úplně normální. Jen ti to obvážu a bude to v pořádku." Obvazoval ji ruku obvazem dlaň.

"Děkuju," Posadila se vedle něj na trávu, aby se mu to lépe vázalo. "Víte má práce je pro mě na prvním místě, je to nejdůležitější mém životě. Doufám, že až skončí trénink tak i moje ruka bude pořádku. Děkuju" Usmála se na něj.

"Já to chápu. Pro mě je zdraví také velmi důležité, i když pro shinobi je normální, že se zraní, ale když je to vážně už si neškrtnem dokonce života." Podotkl. Seděl naproti ní a přemýšlel nad tím, jak se za ten týden hodně změnila. Už mu neodporovala a nechovala se k němu jako ke zvratkám.

"Možná je to troufalé, ale slyšela jsme od hodně lidí, že máte Sharingan. Ale přece nejste Uchiha. To je zvláštní, nemyslíte?" Shánění drbů ji vždycky šlo nejlépe.

"Kolik je vám let? Přídete mi hodně mladá." Ženám by se neměli pokládat takovéhle otázky, ale jiná otázka ho nenapadla, aby změnil téma hovoru. Stejně už si zvykl ignorovat některé otázky.

"Devatenáct a vám?" Tahle hra na otázky ji začínala bavit. Bavila se jak malé dítě a u toho se smála.

"Dvacet sedum. Na svůj vypadáš velmi…no…vyspěle,"prohlédl si její křivky.

"No to jo. Já vím, že Miklovi je stejně jako tobě. Je to trochu divný, ale dokonce spolu i bydlíme. Jsme, ale šťastný." Pokrčila rameny na údiv.

"Jsem hrozná, ale ženskost se ve mně nezapře. Jak to, že nemáte přítelkyni?" Trochu se začervenala stydlivostí. Bylo jí to trpný, ale na jednu stranu jí to nedalo. "Jste pohledný, mladý, dobře, celkem, dobře vydělávající. Nechápu to. Moje kamarádky by po tobě hned skočili." Kroutila nad tím hlavou.

"Lichotíš mi, ale ani nevím. Poslední moje přítelkyni, kterou jsem měl zabili na misi. Od té doby jsem se rozhodl, že nebudu ohrožovat žádného člověka, kterého mám rád. Mám za sebou hodně zlého a nechci, aby se k tomu přidali další," Vysvětlil. Pohledem sklouzl jinam.

"Promiň, to mi je líto. Nevěděla sem. Mrzí mě to, promiň." Omlouvala se.

"To je v pořádku." Usmál se. "Měli bychom pokračovat v tréninku a je na čase, abys se naučila chodit po stromech." Než se stačila vzpamatovat už si to štrádoval po dvou do koruny stromu.

"Vau," užasla, myslela, že tohle jde jen v pohádkách. Smála se a kulila oči. Nikdy se jí nenaskytl takový pohled.

Seskočil ze stromu přímo vedle ní. "Musíš soustředit veškerou Chakru do nohou. Tímhle kunaiem si označuj pokrok," podal ji a usadil se na své oblíbené místečko s knihou v ruce.

Yukari na něj užasle koukala, kývla hlavou na souhlas. Snažila se soustředit veškerou Chakru do nohou. Kunai drží stále v rukou připravená vyběhnout. Cítí sebemenší poryv větru.

Vyděšeným pohledem si přeměřila výšku stromu, na sucho polkla a vyběhla rozhodnutá, že si natluče zadek kolikrát to bude nutné dokud nevyběhne až na vrchol.
Rozeběhla se, cítila jak ji zemská přitažlivost táhne dolů, ale snažila se dál, chtěla porušit všechny fyzikální pravidla. Nebyly to ani tři metry a už ležela rozpláclá na zemi. Tělo už si zvyklo na každodenní námahu a bolest, ale tahle byla něco nového. Zaúpěla, ale vzápětí se postavila na nohy a zkoušela to dál.

Od hlíny měla špinavé oblečení i vlasy. Otřela si rukou čelo a tím přibila další špinavá čmouha. Vypadala jako kdyby se brodila bahnem, ale ona se snažila jen vyšplhat na strom. Byla už unavená, ale stále nedocílila svého cíle. Měla několik pohmožděnin i krvavé šrámy, snažila si toho nevšímat. Chtěla to dokázat.

"Není to tak hrozné, ale mohlo by to být lepší," zasmál se při tom nějakému vtipu z knihy.

Yukari těžce oddechovala ležíc na zemi a přitom svírala kunai. Z tváře ji vymizela barva. Byla ji zima a neměla sílu se zvednout a honit se jako pes.

Celé tělo ji bolí a on se směje. To jí dokonale dopalovalo, už měla dost toho jak si čte jeho zvrhlé knihy. Nejradši by mu je narvala do zadku, ale to nemohla a ani by si pravdě podobně ani neškrtla.

Kakashi vymrštil z ničeho nic paži do strany, ale stále upíral pohled do knihy. Yukari přemýšlela, co to dělá. Když na ni přistál orel s nějakým lístečkem na noze. "To je zpráva od Hokáge," vytáhl z malého váčku papírek s drobným písmem. Jeho jediné oko, které je vidě, vytřeštil. Sebral se ze země a ptáka vyhodil do vzduchu.

Dance...

30. května 2009 v 15:00 Naruto videa
Dvě dokonalý cosplay videa xD vážně doporučujem XD je to jen s tancem, ale hlavně na tom druhým, Sakura má dokonalý taneček xD xD

Sakura u toho má totálně dokonalej výraz xD ale ta hudba v tom druhym videu je vážně na zblbnutí xD


Náš výlet na animefest 2009

29. května 2009 v 19:04 My a anime
Takže aby sme začly…Animefest 2009 trval od 8.-10. května. My si vybraly sobotu 9.5.09, abychom tam mohly být vlastně celý den (protože přes noc by nám to asi nevyšlo XD)
První přednáška na kterou jsme chtěly záčínala v 9:00 - Český otaku v Japonsku, jenže než jsme vstaly, vytetelily se a dopravily se až do Brna, tak už jsme tuhle přednášku nestihly xD takže jsme si zakoupily vstup v Kině Scala a vydaly se hledat Sál B. Bakaly, kde následovala další přednáška (protože animefest se odehrával ve třech budovách najednou, a každý si tak mohl vybrat kde zrovna bude x))
Přestože jsme dostaly mapu, tak bylo stejně srandovní vidět nás dvě pražandy s mapou XD

Klára: Totálně jsem se nevyznala v mapě a převážně jsem jí držela vzhůru nohama XD
Tea: Poměrně rychle jsem se zorientovala, ovšem po cestě se mi podařilo mapu ztratit XD

Ale nakonec jsme se tam už potom orientovaly v pohodě bez mapy x) (Klára: nejvíc mě pobavilo, že najít tu budovu nám trvalo poměrně dlouho, zato když Tea potřebovala po ránu kafe, tak najít Coffee heaven jí šlo podezřele rychle xD)

Byl nááádherný zážitek sledovat všude po Brně pobíhající lolitky a nebo Ikkakua jak si kupuje kávu v automatu XD a nebo když jsme přecházely a viděly většinu lidí se jmenovkami z animefestu a hned ste poznaly, že tyhle lidi jsou tu za stejným záměrem jako vy n_n nebo taky když jdete přes přechod na silnici a vedle vás si to štráduje shinigami xD prostě dokonalý zážitek XD

Hodně musíme pochválit přednášky, na kterých jsme byli. Líbily se nám všechny. Ti kteří mluvily k danému tématu, o tom vážně hodně věděly a uměly dobře mluvit. Například hned naše první přednáška - Základy etikety, alebo čo (ne)robiť v Japonsku - se nám neskutečně líbila a dozvěděly jsme se tam plno zajímavostí (například, že v japonsku záleží hlavně na tom, jak je dárek zabalený, pak už je jedno jaký je obsah…nebo že na záchodě se používají jiné pantofle, než ty, ve kterých chodíte po bytě, což je pak trapas, když si je cizinec zapomene sundat a chodí v nich po bytě XD …navíc i pár slov a gest které se v japonsku používají)

Potom jsme byly na přednáškách
- Velikáni a velikánky anime soundtrackové tvorby (kde jsme slyšely plno krásných písniček, takže se hned dáme do stahování xD)
- Japonské mýty a legendy
- Duchaplné anime
- Znaky kvalitní mangy (kde se nám zase zalíbilo plno dalších anime, na které se podíváme nebo mangy které si přečteme :))

Potom tam byly také úžasné workshopy, takže nákup prvního do češtiny přeloženého dílu mangy Gravitation nesměl chybět xD Navíc plno anime plyšáků (Klára: Musim na Teu prásknout, že když si koupila plyšového Shira, tak jí první pak napadlo jestli mu jde ten shinigami oblek sundat xD xD xD)

Ovšem nesmíme zapomenout na iDance, kde jsme se zdržely taky poměrně hodně dlouho XD To je taková ta taneční deska s šipkama na který lidi šlapou podle toho který se jim ukážou na obrazovce…maximální sranda XD i když docela makačka, a navíc když jsme pak viděly jak to tančejí ti co to už umí dlouho, tak jsme zjistily že ani nestíháme vidět ty šipky na obrazovce, natož abychom ještě na to stačili tančit XD

Takže fotek máme plno, tady už nějaký zveřejňujem a časem když tak ještě přidáme, protože už se jich dá plno najít na netu :)

vše pod perexem....


Přání k narozeninám Aizen Sōsuke

29. května 2009 v 15:00 Bleach narozeniny
I když je to zrádce a největší lump, myslíme si, že stojí za to mu prokázat trochu lítosti nad ním samím a popřát mu všechno nejlepší k narozeninám.
Na druhou stranu se mu musí nechat, že je velmi inteligentní a také celkem (Tea:) hezký. Vezmě te si, kdo by vymyslel tak dokonalý plán,(který zachvíli určitě krachneX))?
Vše nejlepší Aizenovi :)



Tainaka Sachi - Kirameku Namida wa Hoshi ni

28. května 2009 v 20:24 | Klára |  Hudba
Tohle jsou oba dva openingy z anime Fate stay night (original verze) který jsem dnes dokoukala XD tak jsem měla náladu dát je na blog...a jelikož ještě nemáme rubriku na tohle anime, tak je to jen v japonské hudbě :)


disillusion

Co je opravdu důležité? 2. kapitola

28. května 2009 v 15:00 | Tea |  Kapitolovky

2. Kapitola

Kakashi zatočil za roh a už byl v ulici, kde je hotel. Viděl nějakého muže, který se hodně podobal Jirayovi. Šel ještě blíž a viděl, že je oblečená jak na nějaké nákupy. "To nemyslíš vážně?!" Myslel si, že mu snad ještě zešediví vlasy ještě víc než je má teď. Na druhou stranu musel uznat, že má nádherné nohy.

"Myslela jsem, že by jsme mohli zajít na snídani a pak okouknout vesnici. Jsou tu celkem milí obyvatelé." Podívala se směrem na Jirayu, který se usmíval svým nadrženým úsměvem.

"Tak to v žádném případě. Dva měsíce jsou strašně krátká doba , abys se stala geninem. Nijnojé z vesnice na to trénují několik let, aby splnili zkoušky." Povzdechl si, čím dál si uvědomoval, že to s ní nebude tak lehké. "Běž se převléknout v tomhle trénovat nemůžeš," upřel na ni neoblomný pohled.

Vraždila ho pohledem, ale po chvíli ji přestal bavit oční souboj a tak toho nechala. "Fajn, ale jestli se ti to nebude líbit tak je to jen a jen tvuj problém," uštěpačně odsekla a odešla se převléknout.

S Jirayou tam čekali už přes půl hodiny a Hatakemu přestávala docházet trpělivost. "Kde je?" Zabručel.

"Ber to s klidem je to přece ženská těm to trvá vždycky dlouho, ale musíš uznat, že je to kus." Usmál se lišácky.

"No možná, ale ona si ze mě dělá normálního slouhu. Je hrozná." Utrousil Kakashi.

"Ale ale my nejsme ve svý kůži," šťouchl do něj loktem a smál se.

"Tak už se ti to líbí víc a jestli ne tak máš smůlu," Otočila se dokola, aby si ji mohl pořádně prohlédnout. Měla černé džínové mini kraťasy s bílým páskem a bílým přiléhavým trikem. Blond vlasy spletené do copu.

"Ještě jestli by jste se mi nepodepsala," přiskočil k ní legendární Sanin s blokem a tužkou.

"Jste milý, samozřejmě." Usmála se a podepsala se.

"Kdyby jste náhodou někdy měla čas mohli by jsme zaskočit na skleničku?" Nabízel ji pozvání na rande.

"Jirayou!" Okřikl ho Kakashi.

"Vaše nabídka je lákavá, ale Kakashi-sensei má pravdu. Měla bych trénovat, jsou to přeci jenom dva měsíce," usmála se omluvně.

"Kdyby jste měla kousek času určitě se sejdeme." Slíbil Ero-sanin.

"Mám přítele," podívala se na Kakashiho, který se tvářil překvapeně. Konečně od ní slyšel něco rozumného.

Bělovlasý muž zavedl na palouk v lese. "Nejprve musíme zjistit jakou máte výdrž a podle toho budeme posupovat." Vysvětlil.

"Tak co mám dělat?" šla na to zpříma. Těšila se co přijde. Vždy když vídala filmy koukala s otevřenou pusou, co ninjové dokážou.

"Ještě si musíme ujasnit pár pravidel pro začátek."

Kývla na souhlas, že ho poslouchá.

"Budete mě poslouchat bez námitek. Bude to dobré nejen pro vaši bezpečnost, ale i trénink, ano?" Vlídně se na ni podíval.

"Ale …," chtěla něco namítnout, ale Kakashi ji přerušil.

"Udělej tolik klik kolik zvládneš." Rozhlížel se okolo a vyhlížel místo, kde by si mohl sednout a číst svoji oblíbenou knihu.

"Kakashi, ale…," znovu byla přerušena.

"Kakashi-sensei," opravil ji. "Co je s tim poslouchánim. Nerad bych, abych musel zavádět tresty, které budou ještě horší než trénink," vyhrožoval. Vyhrožování mu šlo velice dobře, ale nerad ho používal.

Yukari si dala ruce v bok a zírala na Hatakeho, jak si klidně čte. Po několika minutách opustila od své pýchy a začala klikovat. V duchu na něj nadávala a nešetřila nadávkami.

"Už nemůžu," fňukala.

"Těch klik si udělala sotva padesát. To je víc než slabé." Ani se na ni nepodíval přes okraj knihy.

Ležela na zemi rozpláclá, nevykazující známky života. Když fotila nebo byla na módních přehlídkách bylo to jiné, také byla unavená, ale tohle bylo jiné. "Ze mě se nemá stát voják. Prostě mě naučte nějaké základy a je to." Nadzvedla hlavu. V duchu křičela, že chce vodu, ale nemohla ho přece začít prosit, to by si zničila reputaci.

Kakashi ji hodil vodu, ke které se Yukari přisála jako klíště ke své oběti. Pila, ne ona hltala vodu.

"Je pro vás práce důležitá?" Zajímala ho.

"Ano. Pro mě je na prvním místě a můj přítel to ví." Odpověděla bez problému.

"A proč?" Zajímal se dál.

Ale to už blondýnce, ale přišlo nějak moc osobní. "Proč vy jste tak uzavřený? Kdyby jste takový nebyl mohl by jste mít nějakou přítelkyni a konečně by jste nebyl takový mrzout. Pořád čtete tu knihu, nedivte se, že nikoho nemáte. Já vím o čem je to si nemyslete." Sedla si do tureckého sedu. Zaujala proti útok.

"Dneska si ukážeme každodenní cvičení, které nám zabere pár hodin a ne celej den, utrousil. " Potom si vysvětlíme nějaké základy a pojmy. Zítra už začneme s hody kunaiem a shurikeny. Teď ti ukážu tvojí běžeckou trasu." Schoval knihu do kapsy a vyběhl.

Yukari ho slepě následovala. Doma běhá každý den a tak je celkem vytrvalá.

"Máš hlad?" Zeptal si Kakashi.

"Celkem jo. Ale nejdřív se musim převlíknout a dát se dohromady. Mám to totálně zničenou manikúru a make-up. Vypadám jako troska." Stěžovala si běžíc mu po boku.


FMA family

28. května 2009 v 12:00 FMA galerie