Listopad 2007

Pro Kláru a naše návštěvníky

29. listopadu 2007 v 20:24 Naruto Galerie
Já vím, že jsem skoro nic nedáváme, ale mě pořád zlobí počítač tak jsem omezená. Tak bych všem návštěvníkům chtěla dát ten to obrázek a hlavně kláře, protože je to moje dobrá kamarádka, která mě vždycky dobře umí podržet. =D
A ještě tady jsou tyhle kočičky, ketrý se mi strašně líbí a chci je taky věnovat vám, našim návštěvníkům a nejlepšímu človíčku Kláře. =D

Za 2. bleskovku

27. listopadu 2007 v 18:47 Diplomy pro vás
Tak tady sou, snad se budou líbit :)...jinak pro účastníky Naruto svět: Tea je z toho už
na nervy, ale stále jí nejde počítač...už má i abstinenční příznaky XD...snad to brzo půjde...

2. bleskovka

24. listopadu 2007 v 21:01 Bleskovky
Tak tu máme druhou bleskovku...Pro první čtyři a řekněte si co na diplom, jinak vybereme my XD
1-vyjmenujte lidi kteří jsou v prvním sloupci a u každého na něj napište svůj názor :)
2-V druhém sloupci jsou 3 znaky třech různých klanů, jakých?
neni to moc težké tak do toho :)...a pro hráče Naruto svět se omlouváme ale Tee pořád nejde počítač...

Gomen po 2. =_(

22. listopadu 2007 v 19:27 Naruto svět
Ahoj,
Tee se nějakým způsebem podařilo dostat její počítač do neprovozního stavu (ne kecám ona za to nemůže :)) a tak se opět omlouváme ale z dnešního Naruto svět nic nebude...je jí to moc líto a mrzí jí to, tak snad to zítra bude lepší...doufám :) Zatím sem vkládám aspoň další část naší společné povídky Kaito...Takže Gomen nasai
Klára a Tea

Kaito-4.kapitola

22. listopadu 2007 v 19:24 | Tea a Klára |  Kapitolovky
Čtvrtá část
Hned ráno u Kumiko zaklepala Hinata, aby jí doprovodila na zkoušku. Kumiko byla vzhůru již dlouho, aby se mohla rozcvičit na významnou chvíli. V aréně bylo už plno diváků dychtivě očekávajících nového člena vesnice. Dívka nervózně vcházela branou do arény. Netušila, že tam bude tolik lidí. Stoupla si doprostřed a čekala na svého oponenta. Pořád však nevěděla, kdo jím bude. Ino vstupovala mezi diváky a nenápadně se dívala kde stojí Shikamaru. Poté si však stoupla vedle Choujiho. Kumiko už začínala být netrpělivá, když si všimla jak se k ní blíží Tsunade. Pomalu jí docházelo proti komu bude dnes bojovat.
"Nemusíš mě porazit, stačí když se dostaneš za mě a ukořistíš čelenku se znakem Konohy, která ti pak zůstane. Máš na to 30. minut."vysvětlila cíl souboje Tsunede. V tu chvíli se u nich objevil Kakashi.
"Jste připraveni?" obě přikývly.
"Tři, dva, jedna…začněte!" odstartoval souboj a přesunul se do ústraní. Tsunade postávala na místě a vyčkávala jak zaútočí Kumiko. Po celou dobu byla Miho u Kumiko v náručí, ale po odstartování boje se odrazila a postavila před ní. Poté co udělala Kumiko pár pečetí z malého koťátka se stala nadstandardně veliká puma a spolu zaútočily. Tsunade vyvolala svého slimáka Katsuyu a ten zatím zaměstnal Miho. Ta však bojovala jako ostřílený ninja. Kumiko tedy začala soustředit svou chakru , která jí proudila celým tělem, do vlasů. Ty se začaly prodlužovat a snažily se dostat přes Tsunade k čelence. Protože byly plné chakry, byly až nad míru odolné a silné. S tím sice Tsunade nepočítala, ale nedala se zaskočit a pěstí vrazila do země. Ta se pod Kumiko otevřela, ona se přestala soustředit a ztratila rovnováhu. Stačila uskočit, ale poranila si levou nohu. Tím pádem se šrám objevil na stejném místě i u Miho. Miho znejistila, poněvadž se strachovala o svou majitelku a slimák ji udeřil tak, že se praštila zády o zeď. V ten samý moment ucítila Kumiko bolest v zádech a z pusy vykašlala trochu krve. Kiba, do teď opřený o zeď, najednou vylétl, chytil se zábradlí a ustaraně očekával co bude dál. Po dvaceti minutách Tsunade nebyla ani trochu zadýchaná, ale na Kumiko bylo vidět, že jí to hraní s Hokage nebaví. Dívka to zkusila znovu se svou chakrou ve vlasech, proto se opakoval i ten útok pěstí do země, ale tentokrát Tsunade nadskočila a dala do útoku ještě více síly. Celá zem se zatřásla a vytvořil se obrovský kráter. Kumiko tentokrát neudržela rovnováhu, ale stačila se zachytit svými vlasy a zůstala vyset na hraně kráteru.
Tsunade se na ní podívala. "Tak tenhle zápas si nevyhrála." A ohlédla se na hodiny, které ukazovaly poslední minuty zápasu.
"Naopak, myslím, že jsem právě složila zkoušku." Usmála se Kumiko s uvázanou čelenkou kolem boků, když vylézala z díry.
"Jak jsi to udělala???"zeptala se nevěřícně Tsunade.
"Bylo to prosté. Stačilo vás naštvat natolik, aby jste udělala ještě větší kráter. A to natolik velký, aby tam spadla i čelenka. Pak už jen stačilo použít chakru ve vlasech…"upřesnila Kumiko ještě celá udýchaná z boje.
"Tak tě vítám mezi námi, Kumiko z Konohy."usmála se Tsunade. Bylo vidět, že Kumiko je ráda, i když si nebyla tak jistá, jestli je to ten nejlepší nápad, přidat se k nim do vesnice.
Když už Kumiko vycházela i s Hinatou ven z Areny, Kumiko navrhla "Hele nechtěla by jsi pozvat Naruta na ramen? Můžež to svést na to, že chci oslavit příchod do vaší, teda naší vesnice" a nepřestávala se dívat na svou nově získanou čelenku.
" A nebude to blbý?" bála se Hinata.
"Co by na tom bylo blbýho, když pozveme i další " vysvětlila jí první dívka.
………..
Odpoledne se všichni zvaní sešli u Ichiraku na Ramen.
"Gratulujeme ti ke tvému dnešnímu úspěchu." řekla Ino dvojhlasně se Shikamarem. Oba se na sebe podívali a bylo vidět, že se cítí trapně. Ale to jim nezabránilo, aby si nesedli vedle sebe. Vedle Shikamara se posadil Kiba. Když to Kumiko zjistila, sedla si ob jedno místo a zavolala na Sakuru, která mířila na židli vedle Naruta sedícího vedle Kumiko.
"Pojď sem Sakuro, držím ti místo!" Sakura se posadila mezi Kibu a Kumiko a tak si Hinata mohla sednout vedle Naruta.
"Chtěla jsem ti poděkovat za to, že jsi se o mě v nemocnici tak starala, i když sem byla někdy nesnesitelná" poděkovala Kumiko vedle sedící Sakuře.
"To nic nebylo" usmála se zmiňovaná dívka. Kumiko si všimla naklánějícího se Kibi, který si chtěl povídat, ale ona byla stále uražená, že o ní vše řekl Hinatě a tak uhla pohledem. Poté co Naruto zbodl svůj ramen, obrátil se s dotazem na Hinatu "Budeš to jíst???" Hinata se ostýchavě usmála
"Ne. Můžeš si to klidně vzít Naruto-kun."
"Tak dík. A ještě jsem ti chtěl poděkovat za tu mast na rány, kterou si mi dala s sebou na cesty. Moc mi pomohla děkuju." Poděkoval Naruto a hodil svou ruku přes její rameno. V obličeji se jí začal tvořit slabý ruměnec, když v tom se všichni otočili na vpravo sedící dvojici, Ino a Shikamaru, kteří si doteď jen něco soukromě špitali, ale zničehonic se něčemu společně hlasitě smáli. Když si všimli, že na ně všichni ostatní koukají, nervózně se usmáli a odvrátili se ke svému jídlu.
" PUFF!!! "
Všichni leknutím nadskočili, když se před nimi na jídelním pultě zjevil Kakashi v podřepu, úsměvně mával a sděloval "Kumiko gratuluji ti k dnešku. Přišel jsem ti oznámit, že zítra máš svou první misi spolu s Kibou a Hinatou. Vaším leaderem bude Mitarashi Anko. Sraz ráno u brány. Podrobnosti se dozvíte zítra. Hodně štěstí a dobrou chuť mládeži…" A s dalším "PUFFF!" znovu zmizel.

HRA-ČTVRTÝ TÝDEN po třetí

21. listopadu 2007 v 18:54 Naruto svět
Charlie:
Celé dny jste hodně trénovali a čím dál víc se zlepšujete.
Když jednou Ami pospíchala za Sumou. "Kakashi-sensei." Volala na muže, který šel daleko před ní. "Kakashi-sensei, počkejte." Volala.
Kakashi se otočil. "Co může chtít, teď máme přece volno a já si chci číst." Přemýšlel nesmyslně.
Ami se u něj zastavila a dlouze se vydýchávala. "Kakashi-sensei chtěla jsem se vás na něco zeptat." Ještě se při tom vydýchávala.
"Tak co potřebuješ, já musím ještě odevzdat nějaké důležité papíry." Vymýšlel si.
"To není pravda, zatím jsme neměli žádní mise tak si ne vymýšlej te."
Kakashi s zatvářil otráveně.
"Chtěla jsem se zeptat jestli by jste mi nemohl znovu ukázat jak má soustředit Chakru do nohou?"
Kakashi se na ní podíval s nechutí na tváři. "Ale co to plácáš, tobě to jde nejlíp z tvého týmu a navíc to umíš nezvaně." Pokračoval v cestě.
"Ale já jsi v tom opravdu nejsem moc jistá. Prosím nemohl by jste mi to ještě ukázat." Prosila Ami.
"Tak dobře." Nechal se přerosit Kakashi. "Co to zase plácám, chtěl jsem si přece číst." Nadával si.
"Tak v sedum u lesa?" Tvářila se nadšeně Ami.
"Dobře." Místo Kakasho se objevil jen dým.
Otázky:
Jak by jsi se připravila na váš společný trénink?
Přemýšlela by jsi o čem by jste si mohli povídat?
Sylva:
Mai se statečně držela na nohou. "Doufejme, že mě tady někdo najde." Přála si, ale nezdálo se , že by se ji to nějak plnilo.
Muž se na ni díval. Potom si olízl rty a vyšel zpříma proti ní.
Mai popadla kámen, který ležel u její nohy.
"Budeš potřebovat něco většího, abys mě přemohla." Smál se jí přímo do obličeje.
"To si jenom myslíš." Odporovala mu. Chtěla ho uhodit kamenem, ale chytl jí ruku.
"Ty jsi tak krásná dívenka." Lichotil ji. Jednou rukou jí držel ruku s kamenem a druhou rukou ji hladil po tvářil a sjížděl po krku níž.
"Ty úchyle." Zakřičela a vtrhla se mu. Spadla na zem, kde se začala před ním plazit pryč.
Chtěl si ji přišlápnout, ale toho ona využila a podkopla mu nohu. Muž se svalil na zem. Mai měla čas mu utec. Schovala se za jednim stromem, kde se o něj opírala. Po tváři ji začaly stékat slzy. Bála se, hrůzou se až klepala.
"Kde jsi ty krásné děvčátko." Volal na ni.
"Nejen, že je to úchyl, ale je divnej." Mluvila sama na sebe. "Že já jsem nezůstala trčet doma, né já jsme ho chtěla nájít a dopadne to nakonec takhle. To já ale nechci." Krčila se za stromem.
Otázky:
Koho by jsi teď nejraději uviděla ? (Nějakého tvého idola nebo třeba kamarádku…)
Kimm-chan:
"Sakuro, ale je tam ještě Hachiro. Jdu pro něj." Rozeběhla se.
"Ale…počkej." Křikla Sakura.
Po několika minutách ho našla.
Chlapec se trochu začervenala a stáhl se do sebe. "Jé….co tu děláš Naomi?" Byl nervózní.
Dívka se na něj přísně podívala. "Hle dám tě tu po lese, protože naše mise skončila. Ještě jsem po cestě ztratila Sakuru."
"Já jsem ještě sháněl informace." Vymlouval se, ale bylo vidět, že mu to dívka nespolkla.
"Dobře tak jdeme." Naomi se otočila, ale tam stála naštvaná Sakura, která se díval na Mai.
"Co si myslíš, že děláš?" Supěla Sakura.
Mai se na ni podívala, zrovna když chtěla něco říct tak ji Sakura přerušila.
"Já vim co tu děláš, ty chceš zničit mojí mis, protože jsi ještě žádnou neměla, ale to se ti holčičko nepovede." Mávala před jejím obličejem prstm.
Mai jí chytla prst a skroutila ho, ale nezlomila. "Já se ti nesnažím překazit misi…." Na chvíli se zamyslela. "…A vůbec co ti do toho je, co tu dělám?"
"Nejenom že jsi se Sasukem-kun v týmu, ale ještě mi kazíš misi."
"Ale prosím tě, nedělej ze sebe chudinku. Já za to nemůžu, že jsem s ním ve skupině a navíc je šílej arogantní a já to nemůžu vůbec vystát." Usmála se na Sakuru.
"Cos to řekla o Sasukem-kun? On je přece úžasnej." Sakura začala brunátnět v obličeji.
"Ž-e-j-e-a-r-o-g-a-n-t-n-í. Projistotu jsem ti to vyhláskovala, jestli jsi to nepoznala." Provokala ji.
"Ty jedna…."
"Co?" Začala se smát Mai.
Sakura už to nevydržela a natáhla ji facku.
Mai se na ni podívala a naschvál ji ještě chtěla víc vyhecovat. "Stejně by nikdy nechodil s takovymhle nemehle."
Sakura se do ní pustila. Začala ji mlátit hlava nehlava.
"Ta Sakura se mi nezdá prima, jako předtím." Komentovala jejich souboj Naomi.
"No to ne, hele kdo si myslíš, že vyhraje?" Zeptal se jí Hachiro.
"No ani nevim, ale sázim na tu druhou holku."
"Tak Fajn."
Otázky:
O co se vsadíte?

HRA-ČTVRTÝ TÝDEN po druhé

20. listopadu 2007 v 19:19 Naruto svět
Omlouvám se, že dneska je to tak krátké, ale musim se učit a vůbec mě to nebaví, ale musim. Tak se nezlobte a doufám, že se vám to bude stejně líbit. =D
Sylva:
Mai se postavila do bojové pozice a připravila se k boji. "Sakra nemám ani zbraně." Pohlédla k zemi.
Muž vytáhl z kapsy kunai a začal si sním pohazovat. "Nepotřebuješ náhodou tohle?"
Dívka se na něj podívala a začala koktat. "A nechtěl by sis nejdříve normálně promluvit."
Muž se začal šíleně smát. "Co si ze mě asi děláš srandu, to by nebyla žádná zábava si jen tak povídat."
"Fajn, chtěla jsem to po dobrym, ale tak to pude po zlym a bude to hodně zlý." Usmála se, ale sama věděla, že jenom blafuje a nikdy to nevyhraje. Rozeběhla se a chtěla mu dát pěstí, ale on se vyhnul.
Muž stál na stromě způsobem jako netopýr. "Nehledáš mě?" Smál se jí.
"Sakra, toho nikdy nezvládnu." Přemýšlela. Měla pravdu, ale nemohla utéct ani to nešlo.
Muž seskočil na zem a kopl ji. Mai dostala přímou ránu do zad, celá se prohnula a vykašlala trochu krve. Ruce si opřela o stehna a snažila se popadnout dech. Už na ni útočil znovu, tentokrát se vyhnula jeho pěsti. Uskočila na stranu. Nikdy nezažila takovéhle vyčerpání. "Můj sen byl se stát ninjou a teď na tom nic nehodlám měnit." Vykřikovala. Oprátila se a zaútočila něj. Kopla ho. Vyhl se. Chtěla mu dát pěstí, ale on ji chytl za loket a skroutil jí ho. Mai si klekla na kolena. Byla to příšerná bolest, která sílila. Křičela bolestí. "Nech mě být." Křikla, ale nic jí to nebylo platné. Velkým tichem se přelila velká rána. Praskala ji kost na ruce. Křičela bolestí a držela se za ruku, po obličeji jí tekly slzy. Po zemi začala před ním ustupovat až se zastavila o velký strom a nemohla dál, jeho klony byly všude kolem ní.
Otázky:
Vžij se do pocitů tvé postavy a popiš je co nejpodrobněji.
O kom by jsi přemýšlela, že jsi mu něco neřekla co jsi chtěla?
O kom by jsi přemýšlela, koho by jsi tam chtěla ?
Koho by jsi chtěla vidět naposledy?
Kimm-chan:
"Jestli chceš tak si můžeme odpočinou, byla to namáhavá cesta. Já to Mizokágemu-sama vysvětlím proč jsme se zdrželi." Promluvil na ni po dlouhém tichu.
"Ne to je dobrý, máme misi a tu musíme rychle dokončit, chtěla bych se ještě rozloučit s vesnicí."
Sakura se k nim znovu připojila a dovedla je do lesa, znovu je opustila a oni se vydali na cestu sami.
Po několika minutách tiché chůze v lese. "Hachiro?" Vykoktala ze sebe.
"Hm." Broukl.
"Moc mě to mrzí co jsem ti předtím řekla, nemyslela jsem to tak. Já vím, že víš co je to být bez rodiny. Moc mě to mrzí. Promiň. Jsi jako můj vlastní bratr a nechci, aby to kuli mejm blbem kecům zknočilo. Odpustíš mi ?" Omluvila se mu. A uděla psí očka.
"Já vím, že jsi to tak nemyslela, ale prostě mi to bylo líto. Sice jsem kluk, ale stejně mě to ranilo. Vždycky budeš mít mě v týhle vesnici ať se děje co se děje."
"Děkuju." A skočila mu kolem krku.
Hachiro to nečekal a trochu ho to vyvedlo z míry. "Ale teď by jsme se měli soustředit na misi."
"Já vím." Odtáhla se. "Možná bychom se měli rozdělit, aby to šlo rychleji."
"Dobře."
Oba se rozprchli do jiné strany. Po několika hodinách už Naomi měla všechny potřebné důkazy, nebylo jich moc, ale přeci byly aspoň nějaké. Začala hledat Hachira, ale nemohla ho nikde najít. Po cestě potkala i Sakuru.
"Nechci vás rušit, ale váš čas na prozkoumání místa už uplinul." Informovala ji.
Otázky:
Co by jsi na to řekla Sakuře?
Chceš,aby se tvůj vztah s Hichirem postupně měnil ? (napiš jak)

Kaito-3.kapitola

20. listopadu 2007 v 18:22 | Tea a Klára |  Kapitolovky
Část 3
Dalšího dne šel Kiba se Shikamarem do nemocnice, aby mu Sakura převázala ránu. Kiba na něj čekal v čekárně.
"Akamaru stůj!" Zavolal Kiba na svého psa, když se z ničeho nic rozběhl k někomu do pokoje a Kiba za ním.
"Omlouvám se, ale vběhl sem můj pes." Ale dívka spala.
"Akamaru nech to kotě na pokoji a pojď" vynadal Kiba a až pak si všiml krásné dívky spící na posteli, která se právě začala probouzet.
"Promiň, nechtěl sem tě vzbudit, to můj pes.." Vykoktával nervózně Kiba, ale než to dořekl dívka vyděšeně vyskočila z postele a přitiskla se zády ke zdi.
"Kdo si? Kde to jsem? A nepřibližuj se!" Vyděšeně křičela a popadla poblíž stojící vázu. Mrštila ji po něm, ale Kiba se ji vyhnul a přiskočil k dívce, když se v bolestech sesouvala po zádech k zemi.
"Nešahej na mě!" Zaječela dívka, ale vysílením se skácela přímo na Kibu. Ten jí uchopil do náruče, položil jí na postel a přikryl. Počkal u ní než se znovu probudila. Chtěla opět utéct, ale on ji přitiskl k posteli, aby se nezvedala.
"Nesmíš vstávat, si po vážném zranění."
"Je mi to jedno, chci odtud. Co tu vlastně děláš ty ?" zajímala se.
"Můj pes, přiběhl za tvou kočkou, asi…"
"Kde je Miho?! Je v pořádku?!" volala na svou kočku a přitom začala napodobovat kočičí vrnění.
"Uklidni se, tvoje kočka je v pořádku" chlácholil ji Kiba.
"Dobře a mohl by si mě teda už konečně pustit, máš docela studené ruce. Neboj nebudu uíkat."Usmála se černovláska ležící na posteli pod Kibou, který nad ní stál.
"Promiň…ehm….Jak se vlastně jmenuješ, nikdo tě tu nezná."
"Když seš tak chytrej, určitě na to příjdeš." Škádlilo ho děvče.
"Nejsem tak chytrej jak si asi myslíš." Usmál se Kiba a trochu zčervenal.
"Jo a ať nechá tvůj pes mojí kočku" protestovala. Kiba si přivolala psa k sobě.
"Ale ona si začala tvoje Miho." Kočka se povýšeně ušklíbla na psa polapeného majitelem.
"A kdo jsi ty?" Dorážela dívka.
"Myslím, že sem se ptal jako první, ale dobře, jmenuji se Kiba Inuzuka a ty ?"
"Kumiko."
Stručně odpověděla, a když si všimla, že se na ni tázavě dívá dodala " Prostě jen Kumiko."
"A odkud si přišla?" zeptal se Kiba, ale v tu chvíli přišel Shikamaru následován Sakurou.
"Jak je vidět je ti už lépe, to jsem ráda." usmála se Sakura.
"Promiň, ale sem moc unavená." řekla a otočila se k nim zády.
"Slyšeli ste? Tak jdeme Shikamaru." Prohlásil Kiba a všichni poslechli.
Kiba a Shikamaru spolu vycházeli z pokoje. Zavládlo ticho, dokud Shikamaru neřekl, že ještě musí něco zařídit a zahnul za roh, kde čekala Ino. Kiba se ohlédl, jestli Shikamara někde nevidí, aby se mohl vrátit za Kumiko.
"Spíš?" zeptal se Kiba.
"Víš, že ne. Tak se tak blbě neptej." Řekla Kumiko, když odkopla peřinu a již oblečená mířila k oknu.
"Hej! Co to děláš?."
"Co myslíš? Zdrhám odtud, tak nekoukej tak blbě a pomoz mi." jízlivě odpověděla, ale stále ji na tváři hrál úsměv. Když si chtěla vzít batoh, Kiba skočil za ní a předběhl jí.
"Nech si ho."překvapila ho a vyskočila oknem ven.
"Nechápu proč chceš odejít tak brzo, v nemocnici se o tebe dobře starají a já se nemůžu jen tak dívat na to jak se kvůli své tvrdohlavosti zabijíš." Vyčítal ji Kiba, když ji doběhl s jejím batohem v ruce.
"Stejně sem nepatřím. Nepatřím vlastně nikam a nikdy nebudu." Smutně se zadívala do země, ale nepřestávala jít.
"Co to říkáš Kumiko-san?" nechápal Kiba.
"Prostě už jedenáct let nikam nepatřim a žiju jako psanec" vysvětlila.
"A do svých šesti let jsi byla kde?" zeptal se.
"Nevim." řekla jednoduše a popadla svůj batoh. Kiba ji však stihl zachytit za ruku, což zavinilo natrhnutí rány. Zasténala bolestí, sedla si na kolena a omylem pustila Miho. Akamaru ji však měkce zachytil do úst a položil na zem. Kiba se vedle ní posadil.
"Můžeš mi vysvětlit jak to, že si nepamatuješ šest let života?" opatrně se zeptal.
"Prostě nepamatuju, jen někdy vidím útržky, které si nedokážu zařadit." Vysvětlila Kumiko dřív než se jí únavou a bolesti zavřely víčka a Kiba ji v náručí odnesl zpět do nemocnice.
Celé odpoledne Kiba proseděl u Kumiko v pokoji. Když v tom se otevřely dveře a v nic stála Hinata.
"Ahoj, jdu se za tebou podívat, protože jsem tě neviděla na tréninku. Co jsi celý den dělal?" tázala se Hinata. Kiba zašeptal, aby nevzbudila Kumiko "Ahoj, byla tu sama, tak jsem tu na chvíli zůstal." Řekl a uhnul pohledem.
"Ty už o ní něco víš?" Podívala se na něj Hinata. Kiba ji vše popravdě vylíčil.
"Kiba-kun běž domů a odpočiň si, já ji tu pohlídám" navrhla Hinata. Kiba návrh přijal a s Akamarem odešel domů. Jen co Kiba odešel, Hinata si dívku, pro ni neznámou, zkoumavým pohledem prohlédla a posadila se na židli, kde seděla předtím Kiba a čekala až se Kumiko probudí. Zatím co Kumiko spala tak si Hinata hrála s její kočikou a moc si rozuměly. Kumiko se převracela ze strany na stranu a bylo vidět, že má zlý sen. Hinata se zvedla a šla se na ni podívat jestli je v pořádku.
"Kumiko, Kumiko jsi v pořádku?" Dívka se podívala po pokoji. Zamířila na Hinatu a šíleně se lekla.
"Kdo jsi a odkud mě znáš?" zeptala se otráveně.
"Ptala jsem se Kibi a on mi to řekl. Mimochodem já jsem Hinata" oznámila ji milým hlasem.
"Hmm." Naoplátku nepěkným hlasem reagovala Kumiko.
"Už je ti líp? Tady máš čaj, napij se." A podala ji čaj. Ale Kumiko ho jemně odstrčila a razantně namítla "Nemusíš se tak starat!" Hinata se smutně podívala na zem a v tu dobu se do místnosti vetřel Naruto.
"Naruto-kun. Co ty tady děláš?" Nesměle nervozním hlasem řekla Hinata.
"Mám zjistit jak je na tom ta holka" jako obvykle hulákal Naruto.
"Jestli sis nevšiml tak jsem pořád tady." Ozvala se dívka na lůžku.
"Je vidět, že ti je už líp" prohlásil se Naruto.
"Já se za Tsunade-sama stavím. Kumiko potřebuje odpočinek." řekla milým hláskem Hinata a dovedla ho ke dveřím.
"Proč mě chráníš a staráš se o mě? Když mě ani neznáš" zeptala se Kumiko, když Naruto odešel.
"Mám pocit, že jsi dobrý člověk" odpověděla ji Hinata. Kumiko nevěděla co říct a začervenala se. Hluboké ticho narušila otázkou.
"Líbí se ti Naruto?" přátelsky se usmála. Druhá dívka se začervenala a stydlivě se podívala do země.
"Tak že jo!" dorážela Kumiko a hned následovala další otázka. "On má holku? Protože jste tu docela spárovaný."
"Myslím, že ne, ale líbí se mu ta růžovovláska, která se o tebe stará. Jmenuje se Sakura. A jak si to myslela s tím spárováním?" zeptala se Hinata.
"Myslím ty dva co mě přinesly. Ta dlouhovlasá blondýna a ten Chunnin. Myslim, že je to Shikamaru." Pronesla Kumiko a zavolala si Miho k sobě.
"Myslíš Ino a Shikamaru? Tak to jsem nevěděla, že Shikamaru si našel holku." Kumiko jen přikývla a zamyslela se nad tím jestli neprozradila něco co neměla. Razantně prohlásila "To musíme změnit, Narutovi se budeš líbit ty."
"No já … já nevim." Namítala stydlivě vypadající Hinata a změnila téma. "Ale to teď nebudeme řešit. Chtěla jsem se zeptat jestli by jsi nechtěla patřit do naší vesnice? Když nikam nepatříš."
"Děkuju, ale mě můj styl života vyhovuje, neměj péči" zamítla Hinatin návrh.
" Dobře, já už musim jít, ale večer se zase zastavím" rzloučila se Hinata, vyšla na chodbu a minula se s Ino a Shikamarem.
"Ahoj, dlouho jsme se neviděli" řekla pobaveně Ino, když i se Shikamarem přišli ke Kumiko na pokoj.
"Jsme ti vděční, že jsi nás zachránila, ale je ještě jedna věc, kterou bysme po tobě chtěli."
"Dobře a co by to mělo být?" Zeptala se Kumiko, i když věděla co přijde.
"No….víš, mi jsme tě chtěli požádat, no…" koktavě ze sebe dostával Shikamaru, ale Ino mu do toho rázně zasáhla.
"No prostě jsme tě chtěli požádat, jestli by jsi nikomu neříkala, že spolu chodíme." Kumiko se zarazila.
"Jo, jasně. Bez problémů…Ale je tu takovej malej zádrhel. Už jsem to totiž někomu řekla. Netušila jsem, že to tajíte a…
"Komu?! Komu?! " vyletěli nastejno Ino i Shikamaru.
"Hinatě. " prostě a s úsměvem odpověděla ležící dívka. Oba dva v šoku vyběhli z pokoje a začali hledat Hinatu.
Kumiko zatím přemýšlela. Začíná tu být docela sranda. Myslela jsem, že tu bude nuda jako v ostatních vesnicích. Nikdy mě nenapadlo, že lidé mohou být i přátelští, ale už bych si docela ráda odpočinula. Pořád tu někdo otravuje. Sakra! Zase někdo klepe…
Za dveřmi stála Hinata s Tsunade.
"Asi spí. Podívám se dovnitř." Když Hinata vstoupila do pokoje uviděla jak Kumiko obrátila oči v sloup a otráveně pronesla "Myslela jsem, že už se vyspím. Takže vem tu ženskou, která do mě určitě přišla napíchat zase jen další tunu injekcí a jděte."
Hinata se pousmála a obě představila. "Hokage-sama tohle je Kumiko, Kumiko tohle je Hokage téhle vesnice. "
Kumiko si uvědomila, že to trochu přehnala a omluvným tónem pravila "Ehm...to mi jen vyklouzlo" a rozpačitě se usmála.
"No nevadí. " pronesla hlasitě Tsunade "ale já jsem tu kvůli něčemu jinému." A začala se tvářit vážně. "Slyšela jsem, že si velice dobrý ninja a myslím, že by si mohla být přínosem pro naší vesnici. A tak se tě chci zeptat, jestli by jsi nechtěla dělat zkoušku a po jejím splnění se stát ninjou z Vesnice ukryté v listí."
Dívka se zamyslela "Asi si to ještě rozmyslím."
"Jak myslíš " řekla Tsunade a otočila se ke dveřím, chytla kliku, ale Kumiko ji zastavila
"A nebo počkejte. Kdy by byla ta zkouška? "
"Datum si můžeš vybrat sama " usmála se Tsunade. Dívka byla stále nad věcí a odpověděla "Tak třeba zítra. "
"Jak myslíš. Jen si nejsem jistá jestli to proti svému oponentovi obstojíš se svými zraněními." souhlasila Tsunade se šibalským úsměvem a trochu lstivým hlasem. Když se za nimi zavřely dveře, Kumiko se vítězoslavně ozvala "Konečně se trochu vyspím, ale jestli sem ještě dneska někdo přijde…" ani nedořekla a někdo zaklepal. "Vaše léky, slečno! " ozvalo se za nimi. Kumiko nehodlala odpovědět. Místo toho se zachumlala pod peřinu jak nejvíc to šlo.

HRA-ČTVRTÝ TÝDEN

19. listopadu 2007 v 19:07 Naruto svět
Charlie:
Kakashi seděl na větvi stromu, houpal spuštěnou nohou sem a tam. Při tom si ještě četl svoji knížku. "To je docela divné, že už se takovou dobu neozvali. Snad se jim nic nestalo." Přemýšlel Kakashi.
Ami se nečekaně zjevila před Kakashim. Udělala pár pečetí a na prstech měla asi třiceti centimetrové Chakrové drápy. Blížila se proti Kakashimu, ale on dělal, že ji nevidí. Už se napřáhla sejmout strom. Trochu sehnula hlavu a od jejich zad se odrazila kočka Kakashi. Letěla vzduchem přímo na Kakashův obličej. Ami rychle zakřičela."Teď Shino."
Kakashiho ze stromu smetla obrovská lavina brouků. Samozřejmě to nečekal a zůstal ležet pod obrovskou hromadou brouků. Když už se zvedal ze země a schazoval ze sebe brouky. Shino zakřičel. "Kibo teď."
Kiba se vyřítil z křoví a běžel rychle jako pes ke Kakashimu. Na setinu vteřiny se zarazil a udělal pár pečetí. "Gatsuga." Zakřičel. Blížil se ke Kakashimu a smetl ho.
Ten se potom zastavil o strom. Shino si před něj stoupl a udělal okolo něj velkou hradbu z brouků. Ami skočila dovnitř s nastraženýma drápama na čtyři. Ale Kakashi už tam nebyl. Ale venku už na něj útočili dva Kibové, přitom jeden měl ocas. Shino do souboje připojil brouky. Ami se snažila propojit myslí s kocourem, ale šlo jim to špatně. Stejně ale něco svedli. Ami se zapojila do souboje. Kakashi si nevšiml, že kocour zmizel, měl sví práce dost, kterou i přesto zvládal přeborně. Ami dala myslí povel a Akakshi se objevil nad hlavou jejich senseie. Drápama mu zamířila na hlavu a začala škrábat. Kakashi zavřel oči a Shino s Kibou mu dali závěrečnou ránu. Spadl na zem, ale než se stačil vzpamatovat Amaru si vesele vyskakoval a v tlamičce držel dvě rolničky.
Ami rychle seběhla ke Kakashimu. "Nestalo se vám něco Kakasi-sensei, my jsme vám nechtěli ublížit." Klečela vedle něj na zemi. Pomohla mu vstát. Kakashi se na ni usmál, ale Ami sklouzly oči k zemi a začala se červenat.
"Jsem na vás pyšný. Teď si zasloužíte vaší odměnu." Usmíval se. Zpoza zad vytáhl tři balíčky oběda. Podal jim balíčky s jídlem a sám si šel sednout pod strom se svou oblíbenou knížkou.
Celý tým se usadil pod stromem. Ami se zadíval na oba kluky jak se s chutí pustili do jídla a potom se podívala na svého senseie, který spokojeně seděl pod stromem a četl si. Neviděla ho, že by vůbec jedl. Zvedla se a přišla ke stromu. Začala se trochu červenat, když na ni pohlédl.
"Potřebuješ něco?" řekl mile. Ami se začala ještě více červenat.
Přišoupla k němu ještě blíž oběd. "Vy jste neobědval?"
"To jedno."
"Tak si vezměte můj oběd, já nemusím jíst a stejně už jsem někdy chtěla začít s dietou."
Kakashi ji šáhl na ruku a odtáhl jídlo od sebe směrem k ní. "Jsi hodná, ale semnou si nedělej starosti." Usmál se na ni.
Ami celá rudá jako ředkev si sedla zpátky mezi kluky. Ty se na ni dívali jako na idiota.
"Jsi v pořádku?" Zeptal se jí Kiba.
"Jsem v sedmim nebi." Rozplývala se Ami.
Od té doby co složili zkoušku pořád trénovaly. Na všech bylo vidět, jak se zlepšují a Kakashi z nich měl větší a větší radost.
Otázky:
Jak se ti líbí vztah mezi tebou a Kakashim? (snad jsem to nepřehnala =D)
Co by jsi tam chtěla dělat dál?
Sylva:
Mai odkopla Sakuru, aby měla okolo sebe nějakej dýchatelnéj vzduch. "Co sakra blázníš? To jsi tak ubohá, že se semnou pereš jen kuli tomuhle. To jsem vážně od tebe nečekala, že se snížíš na tuhle úroveň." Mluvila na ni s klidem.
Sakura se na ni tvářila uraženě, protože už neměla co říct. Otočila se a odešla. Ale ještě než odešla se podívala na Naomi a řekla. "Sarutobi-sama by s vámi ještě chtěl mluvit než odejdete."
Mai se s nimi rozloučila. Snažila se vymotat z hustého lesa, ale moc se jít nevedlo. "Kudy jsme to letěli. Tady jsem ještě nebyla. Ale myslím, že bych se měla co nejdříve vrátit domů, protože jak se dívám na slunce už bude okolo deseti ráno. A to se Asumovi-sensei nebude líbit, že přídu pozdě na trénink."
Asi po hodině se Mai motala pořád dokola, ale zažádanou cenu se nemohla vymotat z lesa. Byla už šíleně unavená, celý včerejší den tvrdě trénovala a v noci nebyla doma a pobíhala po lese. Vůbec nic nenaspala a cítila se trochu unavená. Utíkala cestou, kterou si vůbec nebyla jistá jestli je správná, ale pokoušela se vymotat. Nevšimla si kořene a upadla na zem. Chvíli ležela, ale zvedla se. Obě ruce a ještě břicho měla pořádně odřené, na nohou měla jen skvrnky. Opřela se o strom, že si ošetří rány a zase se vydá na cestu. Rány si vyčistila od špíny, ale nečekala, že bude odpočívat tak krátce. Zaslechla vití, bylo celkem blízko a potom rychlé kroky. "To bude zase nějaká veverka nebo ten kluk, které ho jsem potkala." Říkala si. Proto mu vyšla naproti, ale když viděla kousky vlasů za křovím, se zarazila. "Sakra on přece neměl psa a blond vlasy…..sakra." Rychle se vyšplhala na strom.
Muž se zastavil pod stromem, rozhlížel se. "Sakra tohle je blbej les, jsme si měli vyčíhnout oběť v jiný části vesnice."
"V tu dobu jí to došlo. "Co kdyby to byl ten vrah?" Ptala se sama sebe.
Muž chvíli postával u stromu. Pes k němu vzhlédl a zaštěkal, on mu na to odpověděl. "Taky mám ten pocit. V tuto chvíli musíme být ostražití."
"Je to určitě on." Říkala si. Pořád koukala na místo, kde byl muž, ale na jednou tam místo něj byl kouř. Mai se koukala okolo sebe až ucítil na svém krku kunai, zjistila kde je.
"Ale kdo to tu je?" Ptal se.
"To tě nemusí zajímat." Odpověděla mu.
"Tebe jsem se neptal." Utrhl se na ní.
Po krku ji začal stékat krev těsně vedle tepny se zarazil. "Sakra, jestli se teď pohnu tak jsem mrtvá." Přemýšlela jak by unikala z této situace.
"To by bylo moc snadné tě zabít a navíc je to nuda." Smál se. Kopl ji do zad a Mai se zřítila na obličejem na zem.
"Sakra na něj nemám jsem unavená a ještě zraněná, to by se dalo přežít, ale on je docela silnej. Že já sem se ho vydal hledat." Nadávala si. Postavila se do bojové pozice. Nehnula ani prstem a Její zbraně se vznesli. Ten neznámí muž si je přitahoval k sobě Chakrou. Mai na to vytřeštěně koukala řekla si pro sebe. "Teď až jsem v prdeli."
Před muže se postavil pes." Teď už tě nebudu potřebovat." řekl mu a místo psa tam byl jen kouř.
Otázky:
Jak to budeš řešit, když víš, že tvoje síla je omezená a jsi ještě zraněná ?
Kimm-chan:
Naomi seděla u malého jezírka za budovou Mizokáge. Přemýšlela.
Někdo si k ní přisedl a řekl. "Já vím, že je to pro tebe těžké,. Chápu, že nechceš se setkat s tvojí bývalou rodinou a nechceš opustit tuhle rodinu, ale ……"
Naomi ho přerušila. "Jsem elitní voják a musím poslouchat rozkazy, vím. Ale přeci jenom nám to mohl říct dřív, mohl se nás zeptat jestli s tím souhlasíme." Smutnila si.
"Pro mě je to, to samé, ale musíš pochopit, že je to rozkaz a Mizokáge-sama chce pro nás to nejlepší."
"Ty nemáš rodinu jako já." Utrhla se na něj.
"To jsi nemusela." Zvedl se a ještě ji řekl. "Za půl hodiny máme sraz před branou, máme misi." Odešel. Bylo mu to líto, věděl, že nikdy neměl rodinu, ale stejně ho v téhle vesnici brali jako kdyby se tu narodil. Ještě víc ho mrzelo, že jeho nejlepší kamarádka mu říká takovéhle věci.
V nastavený čas se sešli před branou. Beze slova vyrazili. Celou cestu do Listové neprohodili mezi sebou žádné slovo.
Když dorazili před bránu Koniny, tak tam je už čekala růžovo-vlasá dívka. "Ahoj já jsem Sakura a budu váš průvodce." Usmívala se na ně, ale ani jeden ji neopětoval úsměv.
"Ahoj, já jsem Naomi." Představila se a potřásla si s ní rukou.
"Já jsem Hachiro." Ale ruce si nepodali.
Sakura čekala, že Hachiro udělá nějaké zdvořilé gesto, jako například, že by ji potřásl rukou, ale toho se nedočkala. "Nejprve vás zavedu za Hokáge-sama."
Naomi klesl přicházející úsměv.
Když dorazili do Hokáge pracovny se Sakura odpojila. "Vítám vás v naší vesnici." Promluvil na ně Sarutobi.
"My jsme taky poctěni." Řekl Hachiro, ale Naomi na to neřekla nic a ještě více upřela svůj pohled do zem.
"Jsem poctěn, že takhle silní ninjové budou pomáhat ochránit tuto vesnici."
"Moc si nemysli ty jeden prďolo." Řekla si pro sebe Naomi.
"Až skončí vaše mise, tak za mnou ještě přijďte potřebuji něco poslat vašemu Mizokáge-sama."
"Hai. Hokáge-sama." Potvrdil.
"Stalo se něco té dívce?" Zeptal se hokáge.
"Ne, pane. Je jen unavená, poslední dobou jsme měli trochu honičku." Vysvětlil Hachiro a šťouchl rukou do Naomi.
"Nechcete si ještě odpočinout?"
"Jsete velice pohostinný Hokáge-sama, ale nemáme čas."
Naomi se na něj usmála a oba vyšli z pracovny.
Otázky:
Jak se budeš chovat k Sakuře?
Co uděláš, aby se Hachiro cítil lépe? Nebo jak odčiníš co jsi mu řekla?

HRA-TŘETÍ TÝDEN po třetí

18. listopadu 2007 v 18:18 Naruto svět
Sylva:
Mai u se zářivým úsměvem poděkovala.
"Podívej." Ukázal směrem dolů.
Dívka se podívala. Pod nimi probíhali členové týmu Anbu. "To jsme měli teda štěstí." Usmála se.
Oba slétly dolů k zemi a chlapec vyprovodil na okraj lesa dívku.
"Když už se nikdy neuvidíme, tak bych se chtěla zeptat co jsi tu opravdu dělala?" Ptala se ho s nevinným výrazem ve tváři.
Chlapec se na ni podíval. "No já vlastně….."
Ale rázem ho přerušila přicházející dívka z hustého lesa. Měla hnědé dlouhé vlasy a hnědé oči.
Chlapec se trochu začervenala a stáhl se do sebe. "Jé….co tu děláš Naomi?" Byl nervózní.
Dívka se na něj přísně podívala. "Hle dám tě tu po lese, protože naše mise skončila. Ještě jsem po cestě ztratila Sakuru."
"Já jsem ještě sháněl informace." Vymlouval se, ale bylo vidět, že mu to dívka nespolkla.
"Dobře tak jdeme." Naomi se otočila, ale tam stála naštvaná Sakura, která se díval na Mai.
"Co si myslíš, že děláš?" Supěla Sakura.
Mai se na ni podívala, zrovna když chtěla něco říct tak ji Sakura přerušila.
"Já vim co tu děláš, ty chceš zničit mojí mis, protože jsi ještě žádnou neměla, ale to se ti holčičko nepovede." Mávala před jejím obličejem prstm.
Mai jí chytla prst a skroutila ho, ale nezlomila. "Já se ti nesnažím překazit misi…." Na chvíli se zamyslela. "…A vůbec co ti do toho je, co tu dělám?"
"Nejenom že jsi se Sasukem-kun v týmu, ale ještě mi kazíš misi."
"Ale prosím tě, nedělej ze sebe chudinku. Já za to nemůžu, že jsem s ním ve skupině a navíc je šílej arogantní a já to nemůžu vůbec vystát." Usmála se na Sakuru.
"Cos to řekla o Sasukem-kun? On je přece úžasnej." Sakura začala brunátnět v obličeji.
"Ž-e-j-e-a-r-o-g-a-n-t-n-í. Projistotu jsem ti to vyhláskovala, jestli jsi to nepoznala." Provokala ji.
"Ty jedna…."
"Co?" Začala se smát Mai.
Sakura už to nevydržela a natáhla ji facku.
Mai se na ni podívala a naschvál ji ještě chtěla víc vyhecovat. "Stejně by nikdy nechodil s takovymhle nemehle."
Sakura se do ní pustila. Začala ji mlátit hlava nehlava.
Otázky:
Snad jsem to stou Sakurou nepřehnala=D
O misi se neboj, brzy ti jednu přidělí.
Jak by jsi chtěla vyřešit tuto situaci?
Chceš ještě pořád vědět kdo zabil tu dívku?
Kimm-chan:
V mlžné vesnici nemají žádnou školu, ale přes to ninji mají. Dělají rovnou týmy.¨
Tým 5, kde je Akira Naomi a Kioshi Hachiro chybí jeden člen, aby byli tři, čeká před pracovnou Mizukáge(doufám, že je to z mlžné káge).
Z mohutných dveří vykoukl malí obličej nějaké dívky."Pojďte dál, Mizukáge vás očekává."
Oba členové se na sebe podívali a vstoupili do pracovny.
Proti nim seděl na židli Mizokáge. "Tak rovnou přejdeme k věcim. Víte o tom, že váš tým není tříčlenný a nemáte ani senseie." Podíval se na ně.
Oba mu na to kývli.
"Protože máme málo lidí, nedá se prostě nic dělat. Mluvil jsem s Hokágem Listové a domluvili jsme se na tom, že vy oba se stanete novými obyvateli Listové. Bude to pro vás oba lepší. Budete mít senseie a ještě dalšího člena."
"Ale Mizokáge-sama my si vystačíme takhle?" Namítal Hachiro.
"Já chápu, že to bude pro vás těžké, ale je to nejlepší řešení. Stanete se silnějšími a získáte nové přátelé."
Naomi se dívala do země. Po chvíli hlavu vztičila. "To nemůžete." Vykřikla. Do očí se jí draly slzy, ale ona nechtěla . "Nemůžu uvěřit, že mě posíláte pryč, tady jsem našla svůj jediný domov. Nesnesla bych pohled na klan, ve kterém jsem se narodila. Já je zabjiu…..Všechny je zabiju."
Hachiro ji dal ruku na rameno, aby se cítila lépe.
"Nech mě být." Vykřikla na něj.
"Naomi, já myslím, že to stačím." Snažil se ji uklidnit.
"Já vím, že je to pro tebe těžké, ale jinak to nejde a Sarutobi-sama ti zaručuje bezpečí od tvého klanu."
"Já do toho klanu nepatřím."
"Dobře, v této vesnici budete pořád vítáni a až se stanete silnějšími tak se můžete vrátit a zase tady žít." Snažil se jim obhájit jeho plán.
Naomi se obrátila k odchodu.
"Ale já jsme ještě nezkončil."
Naomi mu zamávala a odešla.
"Omlouvám se Mizokáge-sama, jí to určitě přejde."
"Já ji chápu, ale jinak to nejde je to pro vaše dobro."
"Sice s tím nesouhlasím, ale je to jediná cesta, abychom se něco naučili."
"Mám pro vás ještě misi. Musíte se v plížit do Lístové a zjistit něco o té mrtvé dívce. Protože tam bude slavnost na oslavu příchodu zimy do Konohy."
"Hai." Hachiro souhlasil a chtěl odejít.
"Máte na to tři dny."
"Ale Mizokáge-sama, tam je to sotva jeden a půl dne cesty. To se nedá zvládnout." Odporoval.
"Ta slavnost je sotva za týden a nechtěl bych, aby to něco překazilo, protože se tam moc těším. Já vám věřím."
"Hai." A odešel.
Na chodbě ho zastavila ta samá dívka, která je uváděla do pracovny. "Měl by jsi být rád, že tobě a té dívce věří, protože on nevěří jen tak někomu." A odběhla jinou chodbou.
Otázky:
Co je tvým cílem?
Co říkáš zatím na tvůj tým?
Jak se ti to líbí?

Yamanaka Ino

18. listopadu 2007 v 16:22 Naruto Galerie

Akimichi Chouji

18. listopadu 2007 v 16:15 Naruto Galerie

Hatake Kakashi

18. listopadu 2007 v 16:14 Naruto Galerie
Kakashiho (Obitův) Sharingan
Moooc hezkej Kakashi :)
Tady vypadá jak nějaká tanečnice X)
Kakashi a jeho šálička :)
Rolničky, rolničky...
WOW Kakashi bez masky :)

Yuuhi Kurenai

18. listopadu 2007 v 16:08 Naruto Galerie

Sarutobi Asuma

18. listopadu 2007 v 16:08 Naruto Galerie

Hokagové

18. listopadu 2007 v 16:06 Naruto Galerie
1.Hokáge
2.Hokáge
3.Hokáge
4.Hokáge
5.Hokáge

Gaara

18. listopadu 2007 v 16:03 Naruto Galerie

Temari

18. listopadu 2007 v 15:41 Naruto Galerie

Kankurou

18. listopadu 2007 v 15:33 Naruto Galerie

Tsunade

18. listopadu 2007 v 15:24 Naruto Galerie